Září 2011

Návštěvnost aneb WTF?

24. září 2011 v 0:08 | Yominis |  Ostatní
Fascinující.
Za září jsem měla návštěvnost přes 360 lidí (beru originální návštěvy z TOPlistu, blog.cz mi háže fakt absurdně vysoká čísla, podezírám je, že si je vymýšlí, aby se blogař cítil dobře). A během té doby jsem dostala všehovšudy 1 komentář.
Hele, lidi... buďte aspoň trochu slušní a komentujte.
Já sice pro to, abych vedla blog, nepotřebuju návštěvnost ani hromadu komentářů, ale garantuju vám, že oboje potěší.

Prodloužený víkend na Moravě

23. září 2011 v 20:56 | Yominis |  Střípky z mého života
A je to tady. Konečně jsem se dokopala a napsala aspoň krátký článek o naší rodinné dovolené na konci srpna. Jednalo se o 3 denní pobyt v hotelu kousek od Znojma, odkud jsme pak vyráželi dál do okolí.
Bylo to super. Prošli jsme si Znojmo, nějaké ty vinné sklípky, zaplavali si v hotelovém bazénu a každý večer trávili ve vířivce.
Prostě dokonalý relax.
Bude to dlouhé, tak ještě uvidím, možná to nakonec skončí pod perexem...

Hned po nastěhování se (naši měli jeden pokoj a já s nee-chan druhý) jsme se všichni sešli u našich a dali si společně kafe, tedy v mém případě čaj.

A takhle vypadal výhled z našeho okna....
Pokud ho chcete vidět (a spoustu dalších fotek), budete se muset podívat pod perex ;-)
|| || ||

Turandot aneb konečně kultura

22. září 2011 v 19:04 | Yominis |  Recenze filmy/divadlo
Tak jsme si s mamkou a nee-chan rozhodli doplnit trošku kulturního vyžití do našeho skoro-končícího společného času (nee-chan je teď už v Praze a já tam brzy taky jedu) a objednaly si lístky na Turandot do Plzně.
A bylo to úžasné.
Myslím, že nemá cenu rozebírat tady příběh, každý si ho může najít na internetu.

Takže tady jenom uvedu několik perliček:

- Jako asi nejlepší výkon hodnotím otrokyni Liu, která dobře hrála, nádherně všechno odzpívala a celý její projev byl opradu moc příjemný. Sklidila také největší potlesk.

- Když začala zpívat představitelka Turandot, opravdu jsem obrátila oči ke stropu, abych zjistila, jestli se náhodou netřese lustr. Netřásl, ale hlas měla tak silný, že mi trvalo asi minutu, než jsem si zvykla a přestala zatínat zuby (zpívala krásně, ale pro moje ušní bubínky to byl trošku šok).

- Timur zpíval perfektně, jen mamka byla trošku zklamaná. Krásný a mladý princ byl totiž hraný typickým operním zpěvákem. Tedy starým, vousatým a s břichem, které mu nejspíš brání i v zavazování tkaniček u bot. I tak mu ale všechna čest.

- Opravdu pozitivně hodnotím taneční prvky, které tam byly. Zobrazení svítání bylo opravdu úchvatné.

- Jako největší plus hodnotím ale sborové scény. Až doteď jsem byla vždycky na operách, kde hlavní byl vždy solový zpěvák/zpěvačka a sbor byl spíš kulisou. Tady byly všechny hromadné scény ale vysloveně epické. Už se těším na další Pucciniho operu, na kterou máme s nee-chan koupené lístky- Madame Butterfly.

- Ping, Pang a Pong byli vtipní.


PS: nebojte se, je to focené až doma. Tam jsem na sobě opravdu neměla džíny :-D

Bento - nový box a první pokus

22. září 2011 v 16:07 | Yominis |  Bento & další jídlo
Konečně jsem se rozhoupala a objednala si originální bento box přímo z Japonska.
Doteď jsem si vystačila s krabičkami z Ikea a podobnými náhražkami, ale jednou z velkých nevýhod byl jejich tvar. Aby se tam vešlo dostatek jídla, musely mít poměrně široký spodek (při objemu 500ml). To mi dělalo problémy hlavně při přepravě, protože se mi kvůli tomu nevešly nastojato do kabelky a obrátit je nabok, aby se všechno nehezky pomíchalo a navíc pravděpodobně i vyteklo? Ani nápad.
Takže jsem je nosila ve zvláštní tašce.
Té práce...
Naproti tomu tohle bento je typický dvoudílný box, kde spodní díl má 250ml a horní 330ml, tedy víc než měla moje minulá krabička. Přitom vypadá malinký a snadno se mi vejde i do narvané kabelky.
Koupila jsem ho přes ebay.com rovnou v sadě s ladící taštičkou a obalem na hůlky (bento box má sice držák na hůlky přímo zabudovaný v sobě, ale jedná se o kratší, špatně se držící hůlky. Prostě jsem zvyklá na svoje.)
A musíte uznat, že je roztomilý a zároveň dost elegantní, abych ho mohla vzít i do práce...
(tohle jsem nefotila já, jsem totiž moc líná zmenšovat všechny fotky... Jedná se tedy o fotku přímo prodejce)

Pokud to na té fotce není dobře vidět, tak vzor na vrchu bento krabičky odpovídá vzoru na látce, ze které jsou ušité taška a obal na hůlky a stejný motiv(i s tou bílou příšerkou) je i na gumičce.
Takhle to vypadá rozebrané...

A tady už je můj první pokus o jeho naplnění.
brala jsem si ho s sebou na cestu do Prahy.

Bohužel můj foťák a světlo vůbec nebyli kamarádi, takže barvy jsou tak trošku mimo. Ve skutečnosti není žádná část mého benta fialová.

A co že je v tomhle úžasném bentu?

rýže posypaná bílým sezamem
skládaná omeleta (udělaná z 1 vajíčka, soli a pepře)
tuňáková pomazánka (jen smíchaný tuňák ve vl.šťávě s měkkým tvarohem a kapkou citronu)
další bílý sezam na posypání
2 kousky marinovaného tofu
2 malá rajčátka
kedlubna

Bylo to rychlé, výborné, syté a různorodé v chutích. Prostě mňamka.

A takové množství jídla přitom zabere jenom tak málo místa...


PS: Na oddělení toho tuňáka od zbytku jsem použila 2 papírové formičky na muffiny. Snadno se tvarují a stojí pár korun.

Hudební klasika: Lionel Richie - Hello

13. září 2011 v 14:28 | Yominis
Tak tohle je naprostá klasika. Perfektní písnička. Myslím, že neexistuje člověk, který by ji neznal. A pokud někdo takoví ještě je, musí si ji teď povinně poslechnout. Na překlad jsem dneska moc líná, takže doporučuju google (ne překladatel prosím, to byste z toho moc neměli, ale určitě byla nějaká dobrá duše, co to přeložila)
Takže si užijte poslech.


Šneci nové generace!

13. září 2011 v 12:54 | Yominis |  Mazlíčci
Tak jsem se konečně dočkala.
Už při stěhování do nového terárka jsem myslela na to, jak by bylo fajn, kdyby se mi trošku rozmnožili, tedy pořídili si další malé šnečky.
A oni si evidentně mysleli to samé.
Což jsem ovšem až do poslední chvíle netušila.
Začalo to tak nevinně.
Před odjezdem na dovolenou jsem je začala připravovat na delší dobu bez přítomnosti lidí. Vyčistila jsem jim terárko, umyla jsem je, připravila jim jídlo, které se tak rychle nekazí... a bála se.



Už několik dní totiž jak Alf, tak Áda odmítali jíst a já zaboha nemohla přijít na to proč. Až po příjezdu jsem to zjistila.
V rohu akvárka byla pod zemí schovaná ohromná hromada vajíček, každé z nich velké skoro 1cm. A na druhé straně terárka další. Abyste věděli, achatina reticulata může mít v každé snůšce až 400 vajíček. Což mě teda překvapilo. Naštěstí se kluci drželi aspoň trošku zkrátka, 800 jich nebylo, ale i tak jich bylo opravdu hodně a dokonce si dali záležet a vyhnul se jim poměrně častý problém neoplozených vajíček.
(Upozorňuju, že jich je víc, než to vypadá. Ve skutečnosti to byla tak 2-3cm vysoká vrstva vajíček na dně té nádoby. Jak se to proboha do těch dvou šneků vešlo? Nedivím se, že nic nejedli.)

Tak jsem je vysbírala, vybrala 13 nejhezčích (počítala jsem s tím, že se některá nevylíhnou), dala je do zvláštního terárka, rosila je a čekala.
A včera jsem se konečně dočkala. Maličcí, roztomilí šnečci na mě zvědavě koukali, a pak se nesměle zahrabali zpátky do lignocelu.
(Napadlo mě vyfotit je až potom a rušit jsem je nechtěla, tak jsem aspoň vyfotila ty, kteří byli vidět)

Rozhodla jsem se nechat si dva nejroztomilejší a pojmenovat je Bořek a Bimbo.
Ale to evidentně Alfovi a Ádovi nestačilo. Ani ne dva týdny po nakladení vajíček a chytnu je inflagranti znova.
Jak můžete vidět, oplozují se navzájem, takže zase můžu počítat s dvojnásobnou snůškou

Jako ne že bych jim nechtěla dopřát zábavu, ale není to nic dobrého pro jejich organismus. Každá snůška je totiž hrozně vyčerpává. Ale vysvětlete jim to, že.
Takže čekám, kdy mi do naší malé slizké rodiny přibude Cecilka... Doufám, že pak už si ti moji nymfomani dají pokoj, vymýšlet totiž jméno na D se mi ještě nechce.



A proto se ptám...

Nemáte někdo zájem o šneky? Achatina reticulata, zdraví rodiče, budu je rozdávat. Pochopitelně až trošku vyrostou. Pokud máte zájem, pište, pište.


Je to za mnou

9. září 2011 v 13:53 | Yominis |  Střípky z mého života
Tak státnici mám za sebou.
O výsledku radši mlčím, ale aspoň jsem se mohla konečně pořádně vyspat.
A protože jsem dneska vstávala až v půl jedenácté, jsem nabitá energií a rozhodnutá zahltit tenhle blog články. Za poslední dny se toho totiž stalo tolik...
Připraveni?

Nové pozadí pro Operu -True Blood (Eric)

7. září 2011 v 12:28 | Yominis |  Ostatní
Tak jsem si rozhodla udělat radost a včera večer jsem si změnila pozadí Opery. Já vím, True Blood nepatří zrovna mezi typické seriály pro právníky, ale mně se líbí. Je tam krev, překvapivé zvraty, vtipné hlášky, slintoidní chlapi na koukání a nikdo se tam netřpytí. Ideální.
A otevřeně, kdo by tohohle chlapa nemiloval? Nikdy jsem neměla slabost pro blonďáky, ale díky němu možná i jednou změním názor.


Aby se mi to vešlo do článku, tak je to dost malé, pokud to chcete vidět ve větším, doporučuju se podívat do mé Galerie - složka Moje drobnosti ;-)

Jinak obrázek netuším, kde jsem sehnala (googlila jsem a nezjišťovala moc zdroj), jenom jsem ho upravila k obrazu svému (odbarvila, upravila kontrast a dostínovala)

Teď mám aspoň jistotu, že se usměju, kdykoliv zapnu prohlížeč

Odjezd do Prahy

7. září 2011 v 5:56 | Yominis |  Střípky z mého života
Tak za pár minut odjíždím do Prahy, abych konečně odevzdala tu seminárku. (Takže ne, tohle opravdu není přednastavený článek, poctivě jsem vstávala v pět hodin ráno)
Že to ale byl boj.
A zítra státnice...
Tak se zatím mějte, slibuju, že brzy už zveřejním nějaký čtitelnější článek než je to moje věčné fňukání nad učením...

PS: Miluju tohle tričko :-)

Bzzzzzzzzz jsem včelička...

6. září 2011 v 11:15 | Yominis |  Střípky z mého života

Dva dny do státnic

Jeden den do odevzdání seminárky

Půl dne do zhroucení

...
...
A jak se máte vy?

Návrat z dovolené a vaření klávesnice

1. září 2011 v 22:50 | Yominis |  Střípky z mého života
Z dovolené jsme se vrátili už v pondělí, ale od té doby nějak na blog nemám čas ani náladu. Určitě sem později přidám fotky a postřehy, ale teď opravdu ne.
Musím totiž nejenom učit se na státnice (pomoc, pomoc, pomoc, začínám panikařit), ale i musím dopsat seminárku, kterou musím za pár dní odevzdat, abych mohla jít na zkoušku z Mezinárodněprávní ochrany lidských práv. Takže je chudák klávesnice už skoro zavařená, jak poctivě datlím jedno písmenko za druhým.
A ta státnice
státnice...
státnice...
st....
-dead-