Říjen 2011

Ha! Téma týdne se objevilo!

24. října 2011 v 8:05 | Yominis |  Ostatní
... Byla jsem jenom slepá nebo tam fakt nebylo?

A jak tak mluvím o téma... Kam zmizelo Téma týdne?

22. října 2011 v 11:40 | Yominis |  Ostatní
Jak dlouho už na blog.cz není Téma týdne?
Nikdy jsem se o něj moc nezajímala (a ani v rámci něho nic nenapsala), takže mi chvilku trvalo, než jsem si uvědomila, že už nemusím rolovat stránku tolik dolů, abych se dostala k nejnovějším článkům.
Že by tahle strategie k dokopání blogerů, aby psali něco smysluplného (nebo aby vůbec psali a ne jenom Ctrl+C, Ctrl+V), nepovedla? No, ono by se to při výběru témat dalo vcelku pochopit. Některá byla... ehm, trošku zvláštní.
Ale i tak:
Kdy přesně se tohle stalo?

(Na téma) Maki má rakovinu

21. října 2011 v 11:50 | Yominis |  Ostatní
Ten, kdo se dívá na můj blog častěji nejspíš ví, že se učím vařit a každý týden si dělám bento, tedy oběd v krabičce na japonský způsob.
Většinu receptů a nápadů, které při tom využívám, jsem odkoukala ze stránek Justhungry.com a Justbento.com
Obě tyto stránky vede velice milá paní jménem Makiko Itoh, zkráceně Maki. Je to Japonka, která ale žila nějaký čas v USA, vzala si Švýcara a pak s ním žila ve Švýcarsku, načež se před časem odstěhovala do Francie. Její recepty jsou jednoduché, zajímavé, dobře popsané a doplněné fotografiemi, takže i takový začátečník jako já dokáže dojít k chutnému výsledku. Navíc Maki již několik let bydlí v Evropě, takže velká část jejích receptů je přizpůsobená evropským surovinám (tedy odpadá to hrozné shánění exotických potravin ve specializovaných prodejnách)
A její vaření je vhodné i pro dietu či pro lidi s cukrovkou, protože Maki sama má diabetes, takže si hlídá množství cukru v jídle. Navíc si hlídá i množství kalorií.
Není tedy divu, že její stránky jsou podle google.com nejnavštěvovanější stránky se zaměřením na japonskou kuchyni.
Navíc vydala i knížku, kde ukazuje jednotlivé možnosti při vyrábění bento.
Maki je opravdu můj kuchařský guru.
Proto mě zdrtila novina, kterou oznámila na svém blogu. Maki má podle všeho rakovinu dělohy.
Čeká ji tedy operace a poté chemoterapie.
Držme jí tedy palce, aby to všechno dobře dopadlo!

Na téma či téma týdne, jak chcete

21. října 2011 v 11:05 | Yominis |  Ostatní
Jak jste si asi všimli, objevila se u mě nová kategorie: Na téma.
Není to žádná oficiální rubrika, jen spíš určité tématické zaměření mých článků po příštích pár dní. Budu do toho vkládat i nesouvisející články, ale dám si záležet, aby jich většina odpovídala zadání.

Z archivu aneb mrtvola

20. října 2011 v 14:40 | Yominis |  Střípky z mého života

Náhodou jsem narazila na tuhle fotku. Je z galerie, kde jsem dělala dozor.
Nebojte, sahat, sedat a dokonce lehat na sochy bylo tentokrát dovoleno (a přímo doporučeno ;-)
Když jsem si tedy lehla, bylo to opravdu, jako bych ležela na nějakém obětním oltáři. Zvláštní pocit.

(Na téma) A jak tak píšu o churavění... Včera z večera :-)

19. října 2011 v 22:09 | Yominis
... jak bych si mohla nevzpomenout na moji milovanou Noc na Karlštejně?
Už ve školce jsem ji zbožňovala. Pouštěla jsem si ten film pořád dokola a uměla všechny písničky nazpaměť. Chtěla jsem být krásná a silná jako královna (Jana Brejchová) a Waldemar Matuška byl můj dětský idol. I jako malá jsem si všimla, že to byl kus chlapa ;-)
I teď, po všech těch letech mám tenhle film ráda. Ta nostalgie...
A tady je už ukázka jedná z písniček, která perfektně sedí na moje téma "Jsem nemocná":

(Na téma) Pochod Marodů aneb téma mého týdne

19. října 2011 v 21:33 | Yominis
"Jsme slabí na těle,
ale silní na duchu.
Žijem vesele
Juchu chu chu... chu."

Která písnička může být vhodnější pro to moje churavění než Pochod marodů od Jarka Nohavici?
Miluju tu písničku.

Nová zrcadla a já

19. října 2011 v 20:15 | Yominis |  Střípky z mého života
Jinak jsme se konečně dokopaly a pořídily si zrcadla na kolej. Divili byste se, jaký je pro holku problém, když nevidí celou postavu. Naštěstí nás zachránila Ikea. Sada 4 zrcadel dohromady za stovku. No nekupte to. Protože kolejní zdi jsou "trošku chatrné" (stačí nalepit kousek izolepy a strhnete s ní takový kus omítky, že to vypadá, jako byste do zdi mlátili kladivem), vybraly jsme nakonec jako vhodné umístění dveře.
A takhle vypadá výsledek:

btw: Nakřivo byl mobil, ne ty zrcadla. Tohle jsem měla v pondělí na sobě. Miluju ty boty.

...

Když se tak dívám na tu fotku, tak už mi najednou nepřijde až tak divné, že jsem onemocněla...

Na téma: Nemocná

19. října 2011 v 20:05 | Yominis |  Střípky z mého života
Kam zmizela moje dokonalá imunita?
Dřív jsem mohla chodit v dešti, bez čepice nebo šály a nikdy mi nic nebylo.
Teď jsem byla zachumlaná jako blázen a ležím s kašlem a bolestí v krku.
To není fér.
No, dnešek jsem hned po první hodině zapekla, zašla do DM a koupila si ten odporný čaj "Kašel a průdušky," který nesnáším. Lékořice opravdu nepatří mezi moje favority.
Zato zázvorový čaj si asi budu dělat častěji.



No, nemám teď nic moc na práci. Úkol na Law English jsem úspěsně dokončila, zítra mám jenom pracovní právo a pak padla. Nejspíš se seberu a pojedu rovnou domů. Za prvé se tam o mě bude starat maminka, budu u Sáry a nebudu riskovat, že nakazím spolubydlu. Vyhrají všichni :-)

Muzeum demarkační čáry

16. října 2011 v 14:45 | Yominis |  Střípky z mého života
Na konci září jsme si udělali rodinný výlet (já, nee-chan, taťka a mamka) do Muzea demarkační čáry, kde zrovna měli nějakou akci. Na podrobnosti typu 'kdo ji pořádal' se mě neptejte, to šlo úplně mimo mě.
Ale byla tam legrace.
Lezly jsme do tanku...

A do jiných obrněných příšer v duchu "čím větší kanon tím lepší"


A tohle byla dobrá příšernost. Vevnitř málo místa a kompletně obrněné. To okno, kterým se tak vyděšeně dívám, je ve skutečnosti jediný průzor ven. Chybí tam i boční okna. Pro klaustrofobiky jako dělané.


Ale tahle fotka je moje nejoblíbenější. Je vyfocená potom, co jsem na čas rozebírala a zase skládala dohromady samopal. Útíkej kdo můžeš!

Skvěle jsme si to užili.
Nvíc jsme měli prohlídku i s odbroným výkladem. Taťka se totiž jako technický fanoušek ujal slova a říkal nám nejrůznější zajímavosti k tomu či kterému kousku. Nikdy mě nepřestane překvapovat, kolik toho o válečné technice vlastně ví...

Domů jsme se vrálili unavení, ale spokojení, jak jsme si krásně užili den.
Jenom mně se povedlo při lezení do tanku napatlat si do vlasů něco, co při bližším prozkoumání připomínalo nejspíš motorový olej. Mňamka.

Staří feťáci neexistují - video

14. října 2011 v 10:04 | Yominis |  Různá videa
Tohle propagační video pouštěli před promítání Lidic, na kterém jsem před prázdninami byla.
A přišlo mi opravdu vtipné. Protože ty scény jsou opravdu absurdní.
Tohle v reálu fakt neuvidíte.

Zázračný pes

11. října 2011 v 20:27 | Yominis |  Mazlíčci
V poslední době jsem se bála o naší fenku Sárinku. Je to už 15letá babička, která navíc prožila pár ošklivých nehod (Na posledy se otrávila neurotoxickým jedem. Jestli to někdo udělal schválně, vím naprosto přesně, co bych s ním udělala já).
A nedávno přestala úplně vidět, nebyla schopná sama jíst jídlo z misky ani se napít (nemohla se trefit do misky, takže ji mamka krmila z ruky), často nevnímala okolí, narážela do věcí, nebyla schopná pořádně chodit...
Chudinka naše maličká se takhle trápila...

Ani veterinář nám moc naděje na zlepšení nedával.
Odmítli jsme to ale vzdát a Sára jako už několikrát ukázala svojí vůli k životu a dokázala, že i veterináři se můžou mýlit.
I během toho krátkého víkendu, co jsem byla doma, jsem viděla, jak dělá pokroky.
V době mého odjezdu už byla schopná sama jíst konzervu z misky.
Teď už si v klídku sama vyskočí do svého křesla a taťku tahá na procházku na louku. Se sluchem to sice nijak slavné není (registruje jenom hlasité zapískání nebo křik), ale slepá úplně není. Nevím sice, do jaké míry vidí, ale na pohyb blízko před sebou (nebo třeba na blesk foťáku) reaguje.
Prostě máme zázračného psa.


Bento 10.10.2011 aneb když není maso a je hlad

11. října 2011 v 19:55 | Yominis |  Bento & další jídlo
Na pondělí jsem si opět udělala do práce bento.
Je už tak nějak tradiční, že moje pondělní obědové boxy jsou bez masa. Prostě ho nestíhám sehnat.
No co, stejně nee-chan tvrdí, že jíst maso každý den není zdravé.
Ale vysvětlete to mému žaludku a chuťovým pohárkům, že...



Nu, ale tady už je můj včerejší oběd. Pokud nepočítám vaření rýže, tak byl hotový za 10 minut.

A je v něm:
rajčata smíchaná s gervais
natvrdo uvařené vajíčko
kukuřice a hrášek (z mrazáku)
červené fazole z konzervy
bílá rýže posypaná černým sezamem

Jó, to byly časy...

6. října 2011 v 20:13 | Yominis
... Psal se rok 2002, všichni čerstvě oplakávali konec Backstreet Boys, Britney Spears dala kopačky Justinovi a náš milý Timberlake se s tím vypořádal po svém: Vydal singl Cry Me a River, který mu vyhrál Grammy a ve kterém byl sexy as hell.
Ne, vážně. Tehdy mi bylo sladkých 12 a kluci mě až tolik nezajímali. Až později jsem dokázala ocenit, že tenhle chlápek prostě měl (a ve světlých chvílích i ještě má) něco do sebe...

Užijte si poslech ;-)

PS: Ten text je úplně perfektně rozchodový. Ale není nejlepší. Jako naprosto best totiž hodnotím So What od Pink.

Bento 3. 10. 2011

4. října 2011 v 15:06 | Yominis |  Bento & další jídlo
Tak mi oficiálně začal školní rok. A vlastně i ten pracovní, protože jsem po několikaměsíční pauze nastoupila znovu na brigádu.
A tak pochopitelně začala i moje bento sezóna.
Tentokrát byl můj oběd bez masa, protože jsem čerstvě přijela a byla jsem bez zásob.
A takhle vypadal:

Horní box:

skládaná omeleta udělaná z 1 vajíčka
mrkev z babičky zahrádky
orestovaný pórek
rajčátko
kukuřice a hrášek z mrazáku

Dolní box:

rýže (vařená bez soli)
drcený černý sezam se solí


Barevné, výživné a chutné.
Mňam.