Listopad 2013

Neaktuální aktuality

9. listopadu 2013 v 18:23 | Yominis |  Střípky z mého života
Víc než týden jsem byla bez připojení na internet.
A bylo to svým způsobem uvolňující. Žádné nepříjemné zprávy, žádné hodiny strávené bezcílným bloumáním po internetu, žádné stahování nového seriálu.
Klídek a pohodička.
Jenom ta hromada emailů a vzkazů mi teď trošku leze na nervy.
Každopádně co je u mě nového?

Čokočíno a procházky

Je dost divné psát o svých zážitcích s člověkem, o kterém vím, že čte tenhle blog (ano, J., mluvím o tobě!). Staly se ale nedílnou součástí mého týdne a vždycky se na ně těším, takže by nebylo fér je tu vynechat. Je mnohem větší zábava pít čokočíno ve dvou. A když se k tomu pak přidá procházka po Praze, je z toho moc příjemné odpoledne. A to i přes (nebo právě pro?) podivná pražská zákoutí, spejery, co jsme je nachytali v zapadlém podchodu a deštivé výlety za roztomilými plastovými kachnami.
A včera jsem dokonce dostala lízátko!

Halloween

Ano, poprvé za celých 23 let svého života jsem šla na halloweenskou párty. Měla jsem připravený skvělý kostým - Carmen. Ovšem nakonec se ukázalo, že místo party to bude spíš klasická diskotéka, kam si pár lidí vezme nějaké ty tesáky nebo trochu umělé krve. Moje černo-červené šaty s volány, co v nich kdysi nee-chan tančila flamenco, tak nebyly úplně vhodné. Rozhodla jsem se to tedy nijak zvlášť nehrotit a spolu s M. jsme si jenom vyrobily kočičí ouška, daly make-up a vyrazily. Nakonec jsem si to ale opravdu užila. Potkala jsem pár starých známých (z nichž některé bych ovšem raději znovu neviděla, děkuji mockrát) a pořádně si zatancovala. Myslím, že si můžu dát na nějakou dobu zase od diskoték pokoj.

Staré vzpomínky

Je to příjemná nostalgie procházet si staré sešity, zápisníky a poznámky... Skoro jsem už zapomněla, jak moc jsem byla na základce posedlá starověkým Egyptem. Až v 9. třídě mě začalo víc zajímat Japonsko, ale do té doby jsem sbírala všechny informace o Egyptě, jeho mytologii a kultuře, které jsem byla schopná najít. Měla jsem na to i speciální desky, kde jsem měla ofocené úryvky z knih a zápisky z přednášek archeologa, který měl kdysi v našem městě o egyptských vykopávkách přednášky.

A tohle jsem našla v sešitě na ZSV (základy společenských věd). Měl to být můj nákres Leviathana. Proč jsem mu nakreslila zrovna tenhle výraz v obličeji, to nemám tušení. Všimněte si ale, že každý z panáčků, co tvoří jeho tělo, má jinou pózu. Asi jsem se opravdu nudila...

Rodinná oslava

U nás doma se slavilo. A ve velkém. Mám dokonce i několik (nezveřejnitelných) videí. Hlášky z toho večera by vydaly na celý samostatný článek. Zatímco pánové pili whiskey, my (tedy ženská část osazenstva) se držely vína. Toho jediného výborného vína, kterého jsem schopná vypít klidně několik lahví, aniž bych měla trpkou pachuť v ústech nebo nepříjemný pocit v žaludku. Jenom blbé, že to musí být konkrétní druh vína, konkrétní jakosti a z konkrétního vinařství (co se ročníku týče, tak nevím, zatím jsme vždycky měli stejný, pokud se nemýlím). Nezůstala jsem ale jenom u vína. Nakonec jsem se zachovala jako barbar a smíchala taťkovo whiskey s colou...
(A ano, po čase jsme vytáhli i putovní rodinné sombrero)

Jídlo za oknem

Kvůli stěhování se (které stálo celou rodinu hormadu nervů a sil) jsem byla několik dní bez zapojené ledničky. Nějak jsem neodhadla, jak dlouhý má kabel a kde přesně je umístěná zásuvka. To ovšem znamenalo tak trochu problém vzhledem k tomu, že jsem v ní měla jídlo. A tak jsem se naučila nový trik, který by mě samotnou nenapadl, ale který je podle všeho zavedenou praxí na koleji: Dát jídlo do igelitky a tu přivřít ven do okna. Nemusela jsem se tak bát, že by zafoukal vítr a nějaký nebohý pocestný by skončil s lahví sojovky na hlavě a zároveň už bylo venku dost chladno na to, aby se mi všechno nezkazilo. Ideální plán.
Ovšem naneštěstí se někde stala chyba. Pokud bych měla ukázat na viníka, pak by to bylo asi máslo. Zdálo se mi, že chutná nějak divně. A naneštěstí se mu za chvíli chtělo ven. Fuj.
Díky bohu už mám ale koupenou prodlužovačku, a tak veškerou nevolnost můžu dát doslova a do písmene k chládku...