Vedlejší příznaky, se kterými jsem nepočítala

3. září 2015 v 16:38 | Yominis |  Střípky z mého života
Všichni ví, že chemoterapie je neodmyslitelně spojená s vedlejšími příznaky.
Nemůžete si do žil nechat proudit jed a čekat, že si hezky zničí rakovinové buňky, Vašeho těla se ani nedotkne a pak zase odpluje pryč... Tak to prostě nefunguje.
Problémem ovšem je, že nikdo, ani doktoři, Vám nejsou schopní říct, které příznaky se budou týkat zrovna Vás.
Budu zvracet? Budu trpět nechutenstvím, a tak do mě budou spát ty hnusné nutridrinky? A co nespavost? Bolesti? Průjmy? Zácpy? Otoky? Opary?
Ta nejistota před první chemo byla asi nejhorší.
Nakonec to ale dopadlo docela v pohodě.
Takže tady jsou dva z ne-tak-strašných vedlejších příznaků, s jejichž nástupem jsem tak docela nepočítala.

Žravost

Všichni mě varovali, že nechutenství je jedním z častých problémů. Předem jsme si tedy s mamkou poctivě načetly, co všechno bych měla a neměla jíst, jak povzbudit chuť k jídlu a vyvarovat se toho, abych příliš hubla.
Nebylo potřeba.
Jíst, jíst, JÍST!


Představte si těhotnou ženu, se všemi chutěmi, které k tomu patří. Odmyslete si břicho a vlasy. Výsledek? .
I uprostřed noci Vám jsem schopná vyjmenovat alepoň 5 jídel, která bych si dala. Pokud možno hned. A pochopitelně se jedná o ta nejhůř sehnatelná (Žemlovku jakou vařili ve školní jídelně na základce!) nebo na čas náročná jídla (Rajskou omáčku z domácího hovězího vývaru a s kynutými knedlíky od maminky!).
Sotva si dám housku se šunkou, dostanu chuť na broskev. Sním broskev a začnu se rozplývat nad představou lasagní, navíc ta čokoládová zmrzlina k tomu zní jako zajímavá kombinace...
Musím se vědomě krotit, abych se neprožrala k nevolnosti.


Doma mi (kromě x dalších chemo-přezdívek) říkají s láskou "Otesánek"
Vtipné je, že jak jsem se tak bavila s dalšími pacientkami, trpí chutěmi snad každá třetí z nich.
Nakonec to snad bude (kromě padání vlasů) jeden z nejčastějších vedlejších účinků!


Padání... ledasčeho

Chemoterapie nemá moc pozitivních účinků (kromě vyléčení, samozřejmě). Ale sakra, tenhle si úžívám.
Když jsem doma dumala nad tím, jestli mi kromě vlasů vypadají i chlupy na nohách, doma se mi smáli.

Mamka: Na tohle se doktora, prosím tě, neptej!
Já: Proč ne? Ať už z toho aspoň něco mám!

Nedalo mi to, zeptala jsem se. Tedy ne takhle napřímo, ale vznesla jsem naprosto nevinný dotaz, jestli mi tedy vypadají i řasy, obočí, nebo i jiné věci...?


Jako obvykle jsem dostala odpověď: "To Vám bohužel nikdo říct nedokáže. Výjimečně se to ale stát může."
Nevadilo, pořád jsem doufala. A dočkala jsem se.
Můj historický rekord. Je léto, venku bylo takové horko, že jsem v čemkoliv víc než kraťasech/sukni a tílku odmítala vylézt... A přesto jsem už přes 2 měsíce nemusela vzít do ruky holící strojek.
Vyzkoušeno, chemo funguje líp než Gillette.



PS: Bohužel mi vypadávají nejenom vlasy a chlupy, ale právě i ty řasy a obočí. A to už taková zábava není.
Popravdě mám v plánu o nevýhodách bezvlasosti a bezřasosti napsat další článek. Tak snad se k tomu dokopu.
 


Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. září 2015 v 20:24 | Reagovat

No tak, řasy dorostou, obočí dokreslíš (pane jo a kolik ženskejch to dělá) a chlupy na nohách už se nevzpamatujou :-)
Prostě tomu musíš věřit :-)
A ta žravost...
Hmmm...
S tou držím palce nejvíc. Vím, jaké to je mít na něco chuť a nemít to :-)

2 Péťa Péťa | Web | 10. září 2015 v 21:09 | Reagovat

Mě holení hrozně prudí, ale zase si říkám, že to dělám pro svoje pohodlí. S šokem teď zjišťuji, že se vrací chlupy do módy. Pár mých kamarádek se už prostě neholí a mě to přijde sakra divné. Chápu, že dřív to bylo normální, ale v naší generaci se to nenosí. Přijde mi divné, když má holka chlupaté nohy :D holt móda se mění.

3 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 22. září 2015 v 13:16 | Reagovat

Nejhorší mi přišly ty řasy. Lepit si je už je takový moc...no když člověk bojuje s chemo, sotva má sílu si lepit řasy? No někdo možná jo. Obočí jde nakreslit. Tak jsem nakoupila spoustu těch variant na obočí...a nakreslila ho vždycky všem. Oni totiž mamce říkavali - vy máte štěstí, že vám nevypadalo obočí.
A další sranda je - jaký ti pak narostou vlasy. Potkala jsem paní, které narostly zrzavé. Mamce zas z rovných dokonalé prstýnky, je to roztomilý, jak na princeznu.
Stejně je to drsný. Je toho vlastně spousta, co se změnilo. Přeju teda hodně štěstí, ať se to obrátí i ve zdraví.
Ps: a zaúkoluj okolí, ať vaří dobroty ))

4 bludickka bludickka | E-mail | Web | 22. září 2015 v 22:16 | Reagovat

Pořád stejně vtipná :) Na všem špatném najít to dobré, daří se ti to :)

5 Van Vendy Van Vendy | Web | 23. září 2015 v 0:49 | Reagovat

Drž se, Yominis! Ani ty chemo nebudou věčný, určitě přijde den, kdy nebudou třeba a ty se zase spravíš. Aspoň že máš ty chutě, pořád je to lepší, než kdyby ti ani nechutnalo. Vedlejší příznaky jsou krušné, ale počítej, až ti znovu porostou vlasy, můžeš mít i kudrnaté, pokud jsi měla rovné, nebo rovné, pokud jsi měla kudrnaté. (tohle se stalo tětě, narostly jí vlnité vlasy, předtím měla rovné).
Bojuješ s tím s odvahou, to je dobře, máš podporu rodiny, to je taky dobře. Ať se daří, třikrát zaklepávám!

6 Yominis Yominis | E-mail | Web | 9. října 2015 v 23:21 | Reagovat

[1]: No, doroste to všechno, ale radši to,než nic. A žravost je náhodou docela v pohodě. Protože mám chuť na x věcí současně, pokud něco z toho nesmím, pořád ještě je z čeho vybírat. :-D

[2]: Proti gustu... Sama jsem ale taky spíš zastáncem toho, že chlupy by vidět být neměly (jak kdo vypadá pod dlouhými kalhotami mě nezajímá) :-P

[3]: Na lepení řas jsem neměla trpělivost nikdy, natož teď. Maskuji to líčením :-D Jinak by mě opravdu zajímalo, jaké mi narostou po chemo vlasy. :-)

[4]: Díky! :-D

[5]: Jup, opravdu mě zajímá, jak mi ta hlava dopadne. Už se nemůžu dočkat ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama